Výživový režim žáků

Milí rodiče,
v rámci programu Pohyb a Výživa, do kterého je naše škola zapojena, jsme pro Vás připravili stručný materiál, který je zaměřený na výživový režim dětí. Tento program dětem objasňuje šest priorit (VI P) v jejich pohybovém a výživovém režimu. Škola má za úkol vytvářet podmínky pro optimální pohyb a výživu žáků během pobytu ve škole a ve spolupráci s rodinou vést děti ke zdravému životnímu stylu, jak už jsme Vás informovali v letáčku, který jste dostali na začátku školního roku.

Význam snídaně

Snídaně je základem správného jídelníčku. Pomocí snídaně by tělo mělo přijmout
20 % energie na celý den. Je dobré snídat do hodiny poté, co se člověk probudí.
Považujeme za důležité dát si alespoň něco rychlého a dobře stravitelného, třeba jen
banán, pokud máme málo času, či jednoduše nemáme chuť na větší jídlo.
Ale naprosto nezbytné je napít se. Příkladem dobré snídaně může být např. ovesná
kaše s ovocem a skořicí, pečivo se sýrem či tvarohovou pomazánkou a kouskem
zeleniny, tvarohový koláč s čerstvým ovocem a sklenicí mléka či kakaa.
Důležité je dbát na pestrost.

Proč je dobré snídat?

Naposledy se člověk nají večer a přes celou noc tělo potravu nepřijímá. Jelikož mozek
pracuje i v noci, srdce nám bije, dýcháme, udržujeme si tělesnou teplotu, musí naše
tělo sáhnout do zásob energie. Ty má uloženy ve formě glykogenu v játrech a svalech.
Přes noc se zásoby jaterního glykogenu na udržení základních životních funkcí vyčerpají.
Dítě, které nesnídá a následně odchází do školy hladové a žíznivé, se jeví jako unavené, nesoustředěné, roztěkané. Může narušovat výuku, práce s ním je složitější. Různé studie navíc poukazují na fakt, že ten, kdo nesnídá, má vyšší riziko vzniku nadváhy a obezity. Dítě připravené na výuku by tedy mělo být nasnídané. Pokud z organizačních důvodů děti přicházejí do školy velmi brzy a bez dostatečné snídaně je možné, aby se dítě najedlo ve škole před vyučováním.

Co si dát na svačinu?

Pro děti školního věku je dopolední svačina (přesnídávka) naprosto nezbytná a její význam je o to větší, pokud děti nedostatečně snídají. Jak bude vypadat svačina dětí, může výrazně ovlivnit učitel ve spolupráci s rodiči. Děti je třeba motivovat ke vhodné svačině, ať už je přinesená z domova nebo připravená školní jídelnou. Vždy by měla být nutričně vyvážená, tzn. složená ze všech pater Pyramidy výživy pro děti), chutná a atraktivně připravená.

Jaké jsou základní typy školních svačin?

Způsobů, jakým lze svačinu zajistit, je několik. Nejčastější jsou svačiny připravené doma, svačiny připravené školní jídelnou nebo v horší variantě svačiny zakoupené cestou do školy, ve školním automatu či bufetu.
1. Svačina připravená doma je zřejmě variantou pro většinu žáků 1. stupně ZŠ. V případě, že se v rodině dodržují správné stravovací návyky, je o děti postaráno převážně velmi dobře. Svačiny nosí v plastových omyvatelných krabičkách a kromě obloženého pečiva v nich nechybí zelenina nebo ovoce. Jsou ale děti, které si přinášejí z domova zcela nevhodné svačiny počínaje sladkostmi nebo brambůrkami a konče kolovými nebo energetickými nápoji.

2. Méně vhodnou variantou bývají svačiny, které si žáci kupují sami cestou do školy nebo ve školních bufetech či automatech. Jen těžko se dá lacině pořídit svačina, která by byla atraktivní a navíc složená ze všech pater Pyramidy výživy pro děti. Navíc většinou „vítězí“ potraviny a nápoje z tzv. „zákeřných kostek“. V této souvislosti je nutné poznamenat, že pro metabolizmus dítěte je lepší méně vhodná varianta svačiny než nesvačit vůbec. Na školách by měl být sortiment školních bufetů a automatů pouze takový, který je pro děti zcela vhodný (např. mléko a mléčné výrobky, pekařské výrobky, müsli nebo ořechové tyčinky, ovoce).

3. Další alternativou, je příprava dopoledních svačin školní jídelnou. Je to jedno z možných a velmi kvalitních řešení, jak zajistit školákům pravidelný režim v denním stravování. Význam takto připravovaných svačin spočívá také ve velké pestrosti nabízených pokrmů, v možnostech ochutnávání a postupného zařazování nových druhů jídla a také v minimalizaci sociálních rozdílů mezi dětmi.

Utváření výživového režimu žáků

Výživový režim dětí je ovlivňován řadou faktorů. Tím nejvýznamnějším jsou stravovací návyky v rodině, do kterých postupně zasahuje režim mateřské školy a režim základní školy. V období školní docházky se často výživový režim začíná měnit k horšímu. Oproti předškolnímu období se výrazně narušuje pravidelnost, často není dodržován požadavek vhodných intervalů mezi jednotlivými jídly, snižuje se pestrost a vhodnost jednotlivých pokrmů a nápojů. Výrazné je to například u školních svačin některých žáků v porovnání s kvalitou a pravidelností svačin připravovaných v mateřské škole.

Výživový režim žáků ve škole

Je nutné si uvědomit, že děti mladšího školního věku tráví ve škole a školní družině podstatnou část dne. Všechny děti jsou ve škole v době dopolední svačiny, téměř všechny děti v době školního oběda a podstatná část dětí i v době odpolední svačiny. V praxi to znamená, že většina dětí přijímá nebo by měla přijímat téměř polovinu denní energie v době, kdy jsou pod dohledem pedagogů. Pro děti, které zůstávají v družině i po 15. hodině, je to okolo 60 % denního příjmu energie. Požadavek zajistit vhodný výživový režim ale neznamená, že škola má svým žákům připravovat denně svačiny a nesnídajícím žákům také snídaně. Jde především o to, aby se požadavek optimálního výživového režimu řešil dle podmínek školy a ve spolupráci s rodiči. Učitelé, vychovatelé a další zaměstnanci školy by měli dětem denně pomáhat utvářet a dodržovat vhodný stravovací a pitný režim (jít dětem příkladem, eliminovat přítomnost školních automatů a bufetů s nevhodným sortimentem, odměňovat žáky jinak než sladkostmi).