Máme rádi jídlo, aneb když láska prochází žaludkem…

Na podzim tohoto školního roku jsme ve družině zahájili spolupráci na projektu Máme rádi jídlo, který vznikl za pomoci Plzeňského kraje a měl za úkol snížit plýtvání jídlem ve školních jídelnách. Jak jsme se totiž dozvěděli, hned po restauračních provozech končí nejvíce jídla na skládkách právě z jídelen a dosud neexistuje žádný zákon, díky kterému by se například nevyzvednuté jídlo mohlo dát potřebným lidem a nemuselo se vyhazovat. Naše děti čekalo seznámení s projektem a spousta zábavy, ve kterou jsme projekt přetvořili, protože jak víme, velké věci se mění u jednoho malého človíčka a bůh ví, třeba tím malým človíčkem je právě Vaše dítko.

 V seznamovací hodině jsme si na interaktivní tabuli zopakovali třídění odpadu. Určili jsme, které jídlo je zdravé a které ne a zkusili jsme přijít na to, proč občas nesníme oběd v jídelně, i když nám dané jídlo chutná.  Poté nás paní kuchařky vzaly do kuchyně a ukázaly nám, jak to tam vypadá. Zjistili jsme, že jejich bicepsy jim musí závidět i Arnold, protože některé stroje byly tak velké a těžké, že je jen tak někdo nezvedne. Do kotlů, ve kterých vaří by se vešly i některé děti. Usoudili jsme, že takové musí mít v pekle i samotný Lucifer.

A protože jsou paní kuchařky skvělé, uzavřeli jsme s nimi dohodu. My děti namalujeme své vysněné jídlo a podle pěti vylosovaných výherců se bude celý týden vařit. Jak se slíbilo, tak se taky stalo! A tak v týdnu 8. – 12. 4. nám paní kuchařky uvařily naše vysněné menu. To jsme se teda měli!  Byly buchtičky s krémem, boloňské špagety, stripsy s kaší, tortilla a týden uzavřel všemi očekávaný hamburger!!!

Boule za ušima máme ještě teď a věřte nám, že na talířích toho opravdu moc nezbylo. A abychom pro paní kuchařky udělali něco i my, koupila nám paní ředitelka vyvýšené květináče, do kterých zasázíme bylinky, které pro ně budeme pěstovat a ony nám z nich zase něco dobrého uvaří.

Zjistili jsme, že jak to tu na Schwarzovce bývá zvykem, když dostanou do ruky něco paní vychovatelky, trochu se nám to vymkne kontrole. A tak projekt, který měl za úkol snížit množství odpadu, zvýšil množství lásky. Ukázal nám lásku nejen k jídlu, paním kuchařkám, sobě samým, naší planetě, ale především k naším bříškům, protože jak se říká: „Láska prochází žaludkem.“

P.S. Celá družina ze srdce a plného bříška děkuje paní Lohrové, budoucí paní Kymlové a týmu našich skvělých paních kuchařek  ❤️